Minule jsme si zkusili napsat, proč 3 různí lidé (jeden velikán naší minulosti a dva obyčejní současníci) nejsou komunisty. Jenže znamená nebýt komunistou být automaticky antikomunistou? Nikoli! Pouze snad u jednoduchého jedince postiženého černobílým viděním světa, ale u hloubavého a přemýšlivého jedince - a nemusí to být zrovna Čapek nebo třeba současný velikán univ. prof. Václav Bělohradský

Tahle veleznámá věta Karla Čapka (který vlastně napsal svého času stejnojmenné dílo) se dá vykládat různě, hlavně důvody těch, kteří tuto větu používají, mohou být nejrůznější. Smyslem následujícího článku není čpět oheň a síru na komunistickou stranu, resp. tzv. komunismus, který ještě nikdy nikde na planetě neexistoval (navzdory tendenčnímu opačnému lživému tvrzení masmédií) a existovat

V sobotu jsem poslouchal chvíli programovou konferenci ČSSD a úpěl jsem smutkem nad tím, že v této zemi postrádáme politika formátu slovenského premiéra Roberta Fica. Jeho vystoupení bylo naprosto úchvatné! Mluvil bez papíru, čtecího zařízení a naprosto bez koktání, věcně, srozumitelně, charismaticky. Roztrhal kapitalisty na hadry, zdůraznil potřebu sociálního státu a dokonale obhájil logiku skutečné (rozuměj demokratické) levicové politiky vůbec. Škoda, že nejsem Slovák - to bych v červnu neměl problém s volbou ani na minutu. Takhle jen budu muset hlasovat pro nejmenší možné zlo. Ale už to bude bez té radosti jako dřív

V těchto dnech můžete zhlédnout v českých kinech dokumentární snímek kultovního režiséra Michaela Moorea O kapitalismu s láskou (v originále Capitalism: A Love Story). Jeho cílem, jak sám uvádí, byla kritika současného ekonomického systému.

Několik tisíc demonstrantů zabránilo v sobotu v Drážďanech blokádami poblíž centra saské metropole přívržencům německé neonacistické scény v jejich každoročním pochodu městem. Extremisté si jím chtěli připomenout letošní 65. výročí bombardování Drážďan Spojenci.

Tak je to tady, falešník Dzurinda konečně ve velké politice pomalu končí. Po dvou prolhaných obdobích v čele slovenské vlády už v opozici tlaku pravdy a lásky neodolal a Ficovu odhalení skutečných praktik pravice nemohl zabránit. Jeho zkorumpovaná rádobykřesťanská a rádobydemokratická asociální ultrapravice konečně ukáže svou pravou  tvář.

Někdo si možná řekne, že první novoroční článek by neměl být smutný, ale jestliže se vloni na přelomu roku odehrávalo cosi, co se nedá nazvat jinak než novodobý holocaust, pak je nutné takovou hrůzu připomínat, stejně jako si dodnes připomínáme šílenosti holocaustu z dob 2. světové války. Tím spíš, když to připomenutí za nás udělá Žid/Izraelec, dokonce dlouholetý poslanec Knessetu (izraelského zákonodárného sboru) - pak by nikdo neměl mít námitky ohledně nějaké zaujatosti či podjatosti atp. ... Haló noviny zveřejnily v pondělí jeho zářijový text k jedné objektivní zprávě o oné loňské agresi Tel Avivu v pásmu Gazy a já ho nyní na tomto prostoru z úcty k nevinným obětem brutálního bombardování dávám k dispozici celý! Třeba po třech týdnech bez vašich reakcí (kromě stálých příchozích) zde na blogu vzbudí nějakou pozornost...

Přijde vám normální, když středoškolský pedagog zadá svým studentům u příležitosti výročí 17. listopadu slohovou práci na téma Dopis Václavu Havlovi?  V době, kdy  masmediální vymývání mozků postupuje měrou stejně vrchovatou jako před  těmi 20 lety a kdy prostě je Havel znovu přiživován jako symbol a ikona  revoluce?

Dnes nabízím článek Jana Hrobaře, barda české žurnalistiky, hrdého Slovana a vlastence, který pranýřuje už nejméně 15 let neobjektivní informace masmédií o dění na území bývalé Jugoslávie, účelovou antisrbskou propagandu řízenou Washingtonem. Jeho následující článek je vševypovídající... (viz i dnešní HaNo):

V hudební anketě Český slavík Mattoni 2009 se naprosto zopakovalo pořadí z loňského roku, a to ve všech kategoriích hned na prvních čtyřech místech...

Tradičně nejvíce sympatií vzbudila na galavečeru Slavíků stříbrná Lucie Vondráčková.