Když jsem včera měl tu svou občasnou depkovitou, zrovna běžel možná nejhezčí díl Cirkusu Humberto. Na scéně se objevil Vaškůůůůů. Ale já na to neměl sílu. Celý bych to probulel, tak co... Ale pak jsem si zase začal notovat. Co jiného vám má vrátit krev do žil než božská hudba a také vynikající text. Proto v seriálu o seriálu nabízím nyní ten text - text skladby tří Karlů (pane Šípe, za

Jedna (snad dobrá) kámojda si vytkla za (správný) cíl předělat se na optimistu. A tak nějak pár z nás (aspoň na chvíli) strhla k tomu, abychom to zkusili s ní. Pro mě jako odjakživa konstruktivního pesimistu úkol nadmíru obtížný, ale když se nepokusíte něco změnit, tak si to pak jen vyčítáte... No, vydrželo mi to dva dny?

Nene, jestli se někam dlouhodobě posunu, bude to

Už pozítří se zase Prahou mihne Golem! Na 11 repríz se během čtyř víkendů usídlí na své domovské scéně Divadla Hybernia, aby tu připomněly, s čím že se tenhle unikátní chrámový stánek nádherné hudby vlastně předloni na podzim otvíral...

Poslední muzikál maestra Karla Svobody, jenž jako autor

Za pár minut podepíše Parkanová další vlastizrádnou radarovou smlouvu - tzv. SOFA. Její obsah dosud není znám, takže naše vláda zase podepisuje něco bez vědomí vlastních voličů a celého českého národa. Právě dnes v rubrice Mladýma očima v HaNo vyšel vynikající rozhovor Nely Šmídové s jedním americkým profesorem, který je podle mne nejlepším souhrnem všech argumentů proti radaru. Posuďte

Tak nám skončily dva velké pekingské svátky. Po LOH je minulostí (od středy) už i paralympiáda. Kolik zážitků oba sportovní podniky přinesly... No to se ani nedá vypočítat - i když se o to níže a minimálně ještě v jednom materiálu v příštích dnech aspoň trochu pokusím. Tím nejhlavnějším zážitkem ale byl pocit sounáležitosti. Sounáležitosti (sic na dálku) s těmi, kteří nejen při zahajovacích

Včera jsem sem pod vlivem jednoho zajímavého článku na jiném blogu zasadil mírně provokativní úvahu Feminismus či uražená ješitnost? z oblasti mezilidských vztahů. Jejím prostřednictvím jsem se chtěl dozvědět, zda je šance podat si do budoucna ruku s některými lidmi, na nichž mi navzdory jejich unáhleným reakcím vůči mé maličkosti pořád záleží..., zda je šance zakopat válečnou sekeru, kterou jsem já sám nevykopal.

Bylo mi jasné, že někteří se navzdory ZÁMĚRNÉ NEADRESNOSTI oné mé úvahy v daném textu najdou a tajně jsem doufal, že si ten článek vzhledem ke své inteligenci přečtou bez emocí a s rozvahou a třeba pak vemou mobil a napíšou textovku s přibližným obsahem: Ty vole, zase si nic nepochopil, ale mas pravdu v jednom: vsechno se to odehralo strasne rychle a ja jsem Ti dodnes poradne a KONKRETNE nevysvetlil/a ona PROC, ktera Te tak zajimaji. Proc na Tebe reaguju najednou tak podrazdene, proc jsi me zklamal. Pojdme se projit, vyrikat si to jednou provzdy, odhodit ten spolecny balvan a zkusit si rict Co jsme si, to jsme si, i kdyz uz to nikdy mezi nami nemuze byt takove jako driv... Chci toho snad moc?

Opravdu pro mě není útěcha, že z řádově stovek lidí, kteří mě dobře znají, mě 75 % bere a respektuje pro mé dobré a lepší vlastnosti a ty horší (a možná i některé vyloženě špatné), které (samo)zřejmě také mám - jako ostatně KAŽDÝ Z NÁS - ty bere s laskavou rezervou. Vážím si těchto tří čtvrtin, ale zároveň bych rád minimálně uzavřel příměří i s tolerantnějšími jedinci té zbývající čtvrtiny, která věrna černobílému vidění světa mě odsoudila buď rovnou, nebo postupem času si mě přehodila ze škatulky + do škatulky -, z přehnaně zbožšťující škatulky do nespravedlivé škatulky s názvem darebák... Já přitom tyto kolegy PROSÍM o snahu sejít se na zlaté střední cestě, cestě rozumu!

Zodpovědně říkám, že nikdy jsem v životě vědomě nikomu neudělal nic zlého, aby mě hned odsoudil navždy, nikdy jsem nikoho do ničeho nenutil! Ano, jsem cholerik a občas ve snaze pomoct radím možná až příliš striktně a nekompromisně, ale vždy jde jen o doporučení...

A osud oné úvahy? Bohužel místo očekávané SMSky jsem se dočkal OPEN výměny názorů tří čtenářek, kde dvě slečny (z nichž jedna mě přitom nezná vůbec) mě obviňovaly z netolerance (potažmo falše) a neochoty přiznat chybu a třetí se mě pro změnu zastávala. Tak jsem úvahu radši odstranil celou (tímto odpovídám na dotaz jiné ze čtenářek, která se do diskuse nezapojila vůbec) - zbytečné veřejné hádkovité výměny názorů si myslím totiž nic nevyřeší a ničemu dobrému nepomohou.

Řekl bych, že tolerantní jsem (s výjimkou přístupu ke kuřákům a jiným drogově závislým) dost a dost (určitě pak k těm, kteří jsou tolerantní ke mně) a vždy jsem ochoten se o vzniklých problémech bavit a zkusit je překonat. I vlastní chyby či podíl na nezdarech a nesrovnalostech bez problémů přiznávám, ale zároveň čekám, že z druhé strany se dočkám téhož! Dočkám se někdy? Pořád chci věřit, že časem snad ano... Příjemný den všem lidem dobré vůle!

Cirkus Humberto je zpátky! Jeden z nejnádhernějších seriálů naší historie, pro mě osobně vedle My všichni školou povinní ten vůbec nejlepší, se zase vrátil na TV obrazovky a můžeme ho sledovat na ČT1 každou neděli v 11 hodin dopoledne. Proč pro mě má právě Humberto, když cirkusy nepatří k mým největším koníčkům, takový význam? Mj. pro jedno jméno - Karel Svoboda!

Samozřejmě

Uff, uff, uff!!! Dnes jsem viděl Davidovu Kleopatru asi po 42. a i když jsem nebrečel (což se mi díky Monice Absolonové v roli Kleopatry a následně už díky Kleopatře Monice Absolonové) podařilo nejednou (v Praze aspoň 3x a pak ještě 1x v Bratislavě), dnešní výkon Moniky byl v situaci, jakou musí kvůli velmi vážným potížím doma řešit, prostě ABSolutní!

Dnes vyšlo v Haló novinách na stránce Mladýma očima alias juniorproject.eu nové úžasné zamyšlení. Ačkoli nejsem jeho autorem, rád na něj odkážu. Myslím si, že by si ho měli přečíst zejména současní teenageři!

Zamyšlení Radovana Bazgera: Co je to Mír...
Je 8. září 2008, přesto vidím jako

Těsně před zahájením III. světových dnů solidarity s Pěti (Miami5), vyvolala po celém světě vlnu rozhořčení zpráva o rozhodnutí Atlantského odvolacího soudu, jímž byly zamítnuty obě žádosti předložené Paulem McKennou, advokátem Gerarda Hernándeze, a tak potvrzen jednomu z Pětice Kubánců nespravedlivě vězněných ve Spojených státech dvojnásobný doživotní trest plus 17 let.
Jen

Včera jsem si přečetl u Pájenky (odkaz Pájenčička zde na blogu) tak trochu jiný popis zážitků z letošních Průhonic aneb Sportovního dne pro děti z dětských domovů pod názvem Memoriál Honzy Dvořáka, který pořádají divadla Broadway a Hybernia. Letos to bylo už popáté nebo pošesté... popravdě teď sám nevím. V každém případě Průhonice se za tu dobu staly svým způsobem pojmem, který láká každoročně

Snad to nebude bráno jako nežádoucí reklama, ale já si myslím, že tenhle server - ujdeto.cz - mezinárodní hudební nethitparáda, která je na trhu už víc jak 3,5 roku, si nemalou pozornost zaslouží. Vo co go?

Ujdeto.cz má vlastně hitparády dvě a ta hlavní, ta má i relativně přísná pravidla. Nemůžete do ní ukládat písničku, jaká vás právě napadne, ale jen tu, která není starší