Krev toulavá...

Cirkus Humberto je zpátky! Jeden z nejnádhernějších seriálů naší historie, pro mě osobně vedle My všichni školou povinní ten vůbec nejlepší, se zase vrátil na TV obrazovky a můžeme ho sledovat na ČT1 každou neděli v 11 hodin dopoledne. Proč pro mě má právě Humberto, když cirkusy nepatří k mým největším koníčkům, takový význam? Mj. pro jedno jméno - Karel Svoboda!

Samozřejmě je tu i obdiv k artistickým (sportovním) výkonům předchůdců dnešních vrcholových sportovců, kteří tehdy, v 19. století, ještě dělali, co dělali, ne jako byznys, snahu stát se milionáři, ale kvůli Coubertainovým ideálům, kvůli kráse sportu, těla, lásce ke zvířeti atd. K tomu poutavý příběh a lákavé otazníky kolem vyústění osudů hlavních hrdinů, v čemž jsme také vždycky byli mistři, no ale tím hlavním důvodem je opravdu hudba!

Dokonalá melodická symfonická hudba maestra Svobody, pro mě největšího středoevropského skladatele 2. poloviny 20. století, která mě pokaždé spolehlivě dojímá, občas až k slzám. Možná ústřední melodii znáte jako Krev toulavou v podání Karla Gotta, ale i instrumentální verze je prostě skvostná - možná ještě víc než tak odinterpretovaná. No však posuďte sami, pokud jste dosud Humberta neviděli. Jestli vás to vůbec neosloví, budu dost překvapen... Krásné zážitky