Na tématu Libye jsme se nedávno názorově střetli s jednou vzdělanou čtenářkou tohoto blogu, která se rozhodla aspoň z nějakých 50 % věřit zprávám západních (tedy dnes už i těch našich) masmédií. A od předvčerejška tuším se hned dva čtenáři rozhodli umisťovat odkazy k článku ze začátku roku 2009 o genocidním napadení Palestinců izraelskou armádou v okupované Gaze. Obě tyto okolnosti mne vedly k přetištění článku, který jsem napsal pro HaNo 7. 4. v souvislosti s návštěvou izraelského premiéra Benjamina "Bibiho" Netanjahua v ČR... Níže popsaná fakta jsou důvodem, proč já prozápadním médiím nevěřím ani slovo!

Rada bezpečnosti OSN tentokrát na rozdíl od bývalé Jugoslávie (v r. 1999) a Iráku (v r. 2003) posvětila plánovanou agresi Západu proti dalšímu nevyhovujícímu režimu. Sice oficiálně povolila jen tzv. bezletovou zónu, ale bylo jasné, že útočný vojenský pakt NATO toho zneužije k bombardování všech strategických, ale i civilních cílů, jak je jeho zvykem a jak si to situace z propagandistického hlediska vyžaduje... A že opravdu nešlo o reakci na možná přemrštěné Kaddáfího potlačení vznikajícího "lidového" odporu, nýbrž o dlouho připravovaný vpád do další země užitečné z hlediska surovinového bohatství, dokumentoval nedávno francouzský analytik Thierry Meyssan. Francie a Británie chystaly útok už od loňského listopadu. Důvod? Pomsta francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho za to, že se Kaddáfí rozhodl zrušit obří zakázky francouzských firem v Libyi - dohodnuté při jednání obou politiků v roce 2007 v Paříži...

Na serveru zena.cz (aktualne.cz) se dnes rozebírá velmi zajímavý článek Hulváti, kam se podíváš... Je o tom, jak bezohlední jsme k sobě na ulicích, v prostředcích MHD, na silnicích, v obchodech. A jak už to tak bývá, diskuse pod ním je daleko zajímavější než text samotný. Lidé viní minulý režim, politiky, Čechy jako národ... Myslím, že ale nejvýstižněji vyjádřil důvody hulvátství uživatel

Několikrát byl navrhovaný na Nobelovu cenu míru, ačkoli pro mír nikdy nic neudělal. I kdyby nezištně, bez západní podpory či bez dohody s někdejší nomenklaturou (kterou dokládá nejen Analýza 17. listopadu 1989 od Miroslava Dolejšího - zde v listopadu 2010 v avízu a s možností prokliku), není samo o sobě vedení disentu zásluhou na Nobelovu cenu míru. A nic na tom nemění ani fakt, že loňský laureát ji dostal právě za to. V minulosti už Nobelovu cenu míru ostatně dostali i jiní slouhové válečného žoldu - viz třeba kamarád zločinecké UCK Martti Ahtisaari, tak proč se divit, že?

Možná poslední, možná teprve 2/3 seriálu završující text o absurditě amerického snu, resp. o dopadech údajně dokonalé kapitalistické svobody a demokracie, to je další z překladů HaNo (tentokrát z 12. listopadu). Vřele doporučuji! A předem děkuju všem těm pokrokově smýšlejícím kolegům, kteří na nadcházejícím XVII. SFMS v JAR na podstatu amerických neřádů budou upozorňovat. Ač poprvé u toho nebudu (všechny 3 polistopadové festivaly jsem měl tu čest zažít osobně), budu duchem se všemi 30 tisícovkami delegátů!

Zase jsem se jednou po několika dnech dostal k tomu najít v našich HaNočkách (lidově přezdívaných sympatizanty mezi čtenáři HaNičkách) k tomu nejlepšímu, co jsme v nedávných týdnech ze světa vydali. Takže se můžete těšit ještě na 2-4 díly seriálu USA 2010 aneb Noví chudí, ale i na další perly... Dnes jen stručně, zpravodajsky, pro ty, co neradi čtou dlouhé litanie. K téhle povolební zprávě ČTK z 5. listopadu, kterou jsem měl tu čest editovat, kupodivu ani nebylo co dodávat ani ji jakkoli redakčně upravovat... Že by aspoň občasné agenturní blýskání na lepší časy?!

Každý, kdo si stále ještě myslí, že Václav Havel je největším humanistou 20. století a že nám tu se svými kamarády "disidenty" vybojoval svobodu a demokracii, by si měl přečíst alternativní pohled na 21 let staré události, které si dnes připomínáme. Pohled, který já považuji už téměř 20 let za skutečná fakta o sametovém podvodu a souvislostech. Pověstnou Analýzu 17. listopadu 1989 z pera Miroslava Dolejšího najdete mj. na www.volny.cz/ingvesely/ANALYZA.HTM. Napište mi pak, jestli vám tahle analýza z podkladů materiálů, které Jan Ruml nestihl v březnu 1990 na MV ČR před vyšoupnutím Richarda Sachera stopit, nezasadila z logiky věci alespoň malého brouka do hlavy... Pěkný svátek  

Vřele doporučuji každému zvídavému čtenáři následující knihu KH Deschnera Moloch O amerikanizaci světa, neboť by měla otevřít oči každému naivnímu snílkovi, jenž doposud věří na pohádky o nejdemokratičtější zemi světa s prezidentským sídlem v Bílém domě ve Washingtonu, o tom, jak právě USA jsou rájem svobody a ekonomické prosperity, rájem, který bychom měli se vším všudy následovat... Ale i pokud si to náhodou nemyslíte, tak si počtete. Takže... Šup do Epochy!!!

Tak máme po volbách. Tedy těch amerických. Přesně před týdnem se tam zoufalí a Obamou zklamaní Amíci zase přiklonili k ultrapravici v podobě republikánské "alternativy"... Jakoby politická scéna nenabízela naopak ještě levicovější cesty řešení, než nabízel Obama... Jak mohou být lidé, kteří procitli z naivity v podobě víry v Americký sen, nadále naivní v tom, že si myslí, že tzv. vyváženost mezi "DEMOKRATY" a "REPUBLIKÁNY" povede k něčemu dobrému...?!

Zítra se uskuteční v USA supervolební úterek. Bude se volit (krom prezidenta) vše, co se volit dá. A vypadá to, že "Demokratům", kteří ovládali díky nedávné Obamománii vše, co se ovládat dalo, zbude po zítřku už jen ten prezident + nějakých pár drobných. Že by Američané konečně prohlédli a jali se volit ještě více doleva? Kdeže... Vrací se - přes různé Čajové party k "Republikánům"; Obamovi pak vzkazují, že si svou Ameriku berou zpátky... No, jak myslí (resp. spíš nemyslí). Brzy dopadnou jako níže uvedená sympatická rodina Sabedrových z článku o pádu střední třídy...