Lídr kubánské revoluce Fidel Castro tvrdě zkritizoval nejnovější agresi Izraele proti Palestincům. V článku otištěném dnes v listu Granma označil izraelské útoky v Pásmu Gazy za strašlivou genocidu a za holocaust...

Dvojí metr západních "demokracií" mi prostě nikdy nepřestane lézt krkem. Co je jednomu povoleno, to druhý nesmí, jedny teroristy honíme, druhé podporujeme, to je prostě celá US zahr. politika. Přesněji zahr. politika USA a jejich vazalů (včetně EU). Kosovo odkejveme, Krym už nikoli (no bodejť by jo, když nás Putin předběh a neumožnil nám tam postavit vojenskou základnu BondSteel II.), al-Kajdá údajně honíme, ale Carrilesovy hochy, kteří odpalují civilní letadla, plácáme po zádech - no prostě hnus! Rusku se vytýká několik okupací, ale že Amíci jich maj na svědomí asi tak 10x tolik, co SSSR, o tom už se mluvit nesmí. Chjo! I proto díky profesoru Dolečkovi za to, že nám připomněl, co za hrůzy, za novodobý holocaust, se dělo před 15 lety v "civilizované" Evropě. A kdo za tím stál/stojí...

Kdybych měl hodnotit prosincový XVIII. světový festival mládeže a studentstva s těmi, které jsem zažil předtím, našly by se momenty, díky nimž byl nejlepší, ale naopak i takové body, které ho řadí až na chvost dosavadního festivalového seriálu v jeho novodobé éře. Zkrátka všechno má něco do sebe, ale vše má i své mouchy. Ekvádor jakbysmet.

Dovoluji si odkázat na svůj dnešní stejnojmenný komentář k ukončení volební kampaně z HaNo. Petrův avizovaný článek najdete pod klikem na http://www.halonoviny.cz/articles/view/10262111...

Nemohu se týden před volbami, které by měly spoluurčovat další vývoj naší maličké země, nepodělit s vámi o priority své a důvody, proč zůstávám už 20. rok věrný stále stejné volbě! I když jsem sám býval (do roku 1993) laciným antikomunistou, stejně jako Karlu Krylovi mi nakonec tahle "nová" doba dala poznat, že její absurdita není o nic menší než ta minulorežimní, ba naopak. Na rozdíl od (ne)povedené Mirky (ODS), Mirka (TOP 09) a spol. jsme prozřeli...

Někdy člověk nemůže jinak a musí objektivně sebekriticky uznat, že ani po více než 20 letech aktivního provozování svého řemesla ještě nedorostl takových komplexních kvalit, jak by bylo záhodno. Důvod je přitom prostý. Málo času na to být schopen pravidelně sledovat i tiskoviny ideového nepřítele. Jenže chce-li člověk hrát šachy (nejen na 64 polích) na výbornou, jinou možnost nemá...

Také věříte lžím našich masmédií o vrahovi Bašáru Asadovi (syrském prezidentu), který ničí vlastní lidi a vlastní zemi? Opak je pravdou...! Dokladem budiž následující rozhovor...

Hugo Rafael Chávez Frías už není mezi námi. Tedy fyzicky už není. Už nikdy se nám nepoštěstí tohoto velkého muže, největšího státníka přelomu milénia, slyšet, potkat, neřkuli mu třeba potřást rukou. Ale duch Cháveze nezemřel. Ten zůstane živý navždy. Minimálně do konce dní této civilizace...

Kdyby mi někdo před pár týdny řekl, že za nejšikovnějšího umělce v souvislosti s prezidentskou volbou budu považovat na první pohled arogantní (sic půvabnou) pěvici Terezu Kerndlovou, asi bych si zaťukal na čelo... Stejně, jako kdyby mi někdo řekl, že ve 2. kole prezvoleb budu volit stejného kandidáta jako Lucie Bílá, Jiřina Bohdalová, Martin Dejdar či Marek Vašut... Ale už je to tak. Do 2. kola se totiž dostali dva výrazní kandidáti, kteří společnost rozdělují, než aby ji spojovali. A když už se to stalo, nedá se svítit, je třeba si menší zlo vybrat i mezi nimi. Pro mne je to jednoznačně ing. Miloš Zeman, autor nejgeniálnějšího polistopadového politického díla - opoziční smlouvy. Ano, té Schwarzenbergovci tak zatracované oposmlouvy, která pro ČR ve skutečnosti znamenala 4 roky poklidného vývoje a hospodářského růstu. Tedy artefaktů, které bychom i dnes potřebovali jako sůl! Má prolidový program, je výborný řečník a k jeho inauguračnímu či novoročnímu projevu bychom nepotřebovali titulky... Herr Karl se svým týmem mezitím sází na uplacená masmédia, vyvolanou davovou psychózu a na bezobsažné fráze a irokézské číro na plackách, samolepách a mikinách. Nebo si to máme vyložit tak, že po jeho zvolení vypukne v ČR totální anarchie?! No, kdyby to nebylo tak vážné, možná by to i k smíchu bylo...

Tak se nám překulily Vánoce i starý a Nový rok a máme tu 13ku. Dvanáctka skutečně tuctová nebyla (celkově, natož v mém soukromém životě - viz níže), leč co přinese rok, který by třeba v Americe nejraději přeskočili, to je otázkou. U nás ale může začít velmi sympaticky. A to nejen pro mne, Robíska a mou paní. Nenechme se negativně ovlivnit průzkumy a jděme v pátek/sobotu k volbám. A volme nejmladšího a nejdůstojnějšího kandidáta, volme budoucnost. Proč? Přečtěte si následující rozhovor a třeba pochopíte...: http://www.halonoviny.cz/articles/view/1883255