New York Rio Tokio. Tak pojmenovali svou píseň borci z projektu The Trio, aby s novým megahitem v roce 1986 ovládli žebříčky hitparád. Ale pozor, není to zdaleka jediná prestižní pecka, v níž se skví »Lednová řeka« objevená portugalskými mořeplavci v lednu 1502. Tedy řeka. Oni samozřejmě vpluli do zálivu Guanabara, ale považovali ho mylně za řeku. A díky tomuto omylu slavné Rio de Janeiro vlastně dostalo svůj název... Jedno ze tří nejskloňovanějších měst planety samozřejmě proslavila ale i legendární brazilsko-portugalská Girl From Ipanema. Tu totiž následně zvěčnil hlavně Frank Sinatra či nejnověji Amy Winehouse. A když už jsme u těch slavných pláží - Češi a Slováci si jistě dodnes pobrukují Copacabanu v podání Heleny Vondráčkové...

Vzpomínka na Ivetu B. ... Tak jsem nazval své novinové rozloučení s mou někdejší bohyní, kterou jsem platonicky miloval. Ale dnes, kdy si ji defintivně odnesl čas? ...

FOTO - Martin J. POLÁK

Dvojí metr západních "demokracií" mi prostě nikdy nepřestane lézt krkem. Co je jednomu povoleno, to druhý nesmí, jedny teroristy honíme, druhé podporujeme, to je prostě celá US zahr. politika. Přesněji zahr. politika USA a jejich vazalů (včetně EU). Kosovo odkejveme, Krym už nikoli (no bodejť by jo, když nás Putin předběh a neumožnil nám tam postavit vojenskou základnu BondSteel II.), al-Kajdá údajně honíme, ale Carrilesovy hochy, kteří odpalují civilní letadla, plácáme po zádech - no prostě hnus! Rusku se vytýká několik okupací, ale že Amíci jich maj na svědomí asi tak 10x tolik, co SSSR, o tom už se mluvit nesmí. Chjo! I proto díky profesoru Dolečkovi za to, že nám připomněl, co za hrůzy, za novodobý holocaust, se dělo před 15 lety v "civilizované" Evropě. A kdo za tím stál/stojí...

Je dobojováno. Už XXII. zimní olympijské hry v Soči potvrdily pozice favorizovaných zimních velmocí (snad s výjimkou Itálie a lepší zlatou bilanci jistě čekali i ve Švédsku), Rusko se coby domácí výprava podle očekávání vrátilo po 20 letech na vrchol se 13 zlatými a rekordní zisk 14 zlatých medailí z jedněch her, v tomto případě na domácí olympiádě ve Vancouveru 2010, potvrdila třetím místem v tzv. tabulce národů ze Soči i "moje" Kanada skvělou bilancí 10-10-5, kdy především opět neskutečně vyhrála oba hokejové turnaje a tentokrát i oba curlingové... Navíc znovu porazila věčného rivala/souseda - USA (9 zlatých) a v historické tabulce už dosáhla dlouhodobého maxima - přeskočila dosud 5. Rakousko

Kdybych měl hodnotit prosincový XVIII. světový festival mládeže a studentstva s těmi, které jsem zažil předtím, našly by se momenty, díky nimž byl nejlepší, ale naopak i takové body, které ho řadí až na chvost dosavadního festivalového seriálu v jeho novodobé éře. Zkrátka všechno má něco do sebe, ale vše má i své mouchy. Ekvádor jakbysmet.

Osmdesát hlasů ankety se zatím nejpřekvapivějším výsledkem jsem považoval za dobrý důvod k jejímu prostřídání po 4,5 měsících. A abyste nelkali, nabízím - jak tradice velí - další muzikálovou. A sakra aktuální. Jen mě mrzí, že do té nové se mi nevešel Jaromír Adamec, kterému by Fantom rozhodně taky slušel...

Antoinetta-královna Francie		24%
Lucie Větší než malé množství lásky		8%
Mata Hari		14%
Mauglí		11%
Zorro		10%
Zvonokosy		34%

Dovoluji si odkázat na svůj dnešní stejnojmenný komentář k ukončení volební kampaně z HaNo. Petrův avizovaný článek najdete pod klikem na http://www.halonoviny.cz/articles/view/10262111...

Nemohu se týden před volbami, které by měly spoluurčovat další vývoj naší maličké země, nepodělit s vámi o priority své a důvody, proč zůstávám už 20. rok věrný stále stejné volbě! I když jsem sám býval (do roku 1993) laciným antikomunistou, stejně jako Karlu Krylovi mi nakonec tahle "nová" doba dala poznat, že její absurdita není o nic menší než ta minulorežimní, ba naopak. Na rozdíl od (ne)povedené Mirky (ODS), Mirka (TOP 09) a spol. jsme prozřeli...

Když jsem tu dával fotky našeho Robíska u příležitosti jeho půlročních oslav, těšil jsem se, jak sem v srpnu umístím další - tentokrát roční - set. Neumístil jsem. Staly se totiž mezitím okolnosti, které by mi znemožnily radost z onoho vkládání plně sdílet. A jestli se od té doby situace alespoň nepatrně posunula směrem k lepšímu, budu schopen říct až za pár měsíců, od poslední rány tohoto charakteru ještě neuplynulo příliš mnoho týdnů (naštěstí se to nijak netýká Robískova zdravotního stavu - je to kluk jako buk, přímo krasavec k tomu), ale aby toho nebylo málo, potkala mě další hrozná rána, tentokrát přímo morová:( Zkraje tohoto měsíce mi zemřela náhle, ve věku 77 let, maminka

Tak to minulý týden bylo už 5 let, co existuje zdejší blog. Pět let - z dlouhodobého hlediska je to jako nic, ale co všechno se za tu dobu stihlo stát a nestát... To je skoro na román. Konečně jsem se stal otcem - mj. Navíc naprosto úžasnýho krásnýho šikuly Robíska. Sice to kolem a kolem aktuálně není takové, jak bych si představoval, ale hlavně že prcek je zdravej a roste do dokonalosti...

No a úroveň tohoto blogu? To musí posoudit jiní. Vím, že je toho tady pomálu - vlastně čím dál tím míň, ale tak vzhledem k výše zmíněnému a hlavně hafu práce (prakticky 2 úvazky od podzimku) se není čemu divit. Zavírat to tu rozhodně nehodlám! Jsem tradicionalista a i když počet čtenářů zákonitě klesá (vzhledem k tomu, jak málo se tu děje a jak se jiní naopak posouvají o dům dál), pořád jsem nad 10 000 otevřeními za rok. Minulý týden jsme se vyšplhali na 54 000 kliků. Je pravda, že v rámci systému pise.cz to není moc, ale ani málo. Tak bych chtěl poděkovat všem, kteří sem ještě tu a tam zajdou, kteří zkrátka na slasti a strasti strýčka Pompa nezapomněli..., dvojnásob pak těm, kteří si zahlásnou i v anketách blogu. 

Systému pise.cz děkuju za srozumitelný prostor a když to tu trochu víc propojím s FB, třeba to ještě spolu oživíme ... Takže závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi v těch pěti letech jakkoli pomohli, nechal bez komentáře ty, kteří mi nepomohli a odpustil těm, kteří mi trochu ublížili. Ty, kteří ublížili víc, řešit nebudu, jen bych jim do dalších pozemských chvil popřál více tolerance, soudnosti a úsměvů! Žijte všici blaze a někdy třeba ahoj - nejen v divadle či na demonstraci...