Na serveru zena.cz (aktualne.cz) se dnes rozebírá velmi zajímavý článek Hulváti, kam se podíváš... Je o tom, jak bezohlední jsme k sobě na ulicích, v prostředcích MHD, na silnicích, v obchodech. A jak už to tak bývá, diskuse pod ním je daleko zajímavější než text samotný. Lidé viní minulý režim, politiky, Čechy jako národ... Myslím, že ale nejvýstižněji vyjádřil důvody hulvátství uživatel

Když jsem tu nedávno psal, že představím naši loňskou první větší společnou dovču s Miškou v Tunisku formou avíza na ideální turistický cíl pro toho, kdo tam ještě nebyl, nenapadlo mě, že by to mohlo pár dní poté vyznívat jako cynismus. Od Vánoc se totiž právě v Tunisku stupňují sociální nepokoje, jaké tahle země za desítky let dozadu nepamatuje, důsledkem čehož je již na 66 mrtvých, včetně Švýcarky či francouzského vysokoškolského pedagoga (pravda, v obou případech měly oběti i tuniské občanství). Každopádně lze očekávat, že do jara, do začátku turistické sezony, se prozápadnímu prezidentu ben Alimu podaří davy zpacifikovat natolik, že bude zase "klid". Nebo se mu to v lepším případě (pro pokrok) nepodaří, ale klid pro turisty bude tak jako tak. V turistických centrech určitě. Ovšem tak či tak, určitě je dobře, že se sociálně utlačovaní vzedmuli v tuto vlnu odporu a nenechají si už tolik líbit - kéž by je následovaly oběti kapitalistické zvůle i v jiných zemích...!

Jubilejní 20. anketa zůstane, jak je dobrým zvykem zdejšího hlasování, u oblastni muzikálu, resp. hudebního divadla vůbec. A zajímat nás tentokrát, stejně jako v širší hodnotné anketě na www.musical.cz, budou vaše oblíbená divadla. Jenže dostanete na výběr zase jen tradiční zdejší půltucet možností. Škoda tomu, mohli

Několikrát byl navrhovaný na Nobelovu cenu míru, ačkoli pro mír nikdy nic neudělal. I kdyby nezištně, bez západní podpory či bez dohody s někdejší nomenklaturou (kterou dokládá nejen Analýza 17. listopadu 1989 od Miroslava Dolejšího - zde v listopadu 2010 v avízu a s možností prokliku), není samo o sobě vedení disentu zásluhou na Nobelovu cenu míru. A nic na tom nemění ani fakt, že loňský laureát ji dostal právě za to. V minulosti už Nobelovu cenu míru ostatně dostali i jiní slouhové válečného žoldu - viz třeba kamarád zločinecké UCK Martti Ahtisaari, tak proč se divit, že?

Málokdo ve svém životě zažije změnu století, no a už vůbec skoro nikdo dokonce změnu tisíciletí. Nějakých max 5 miliard vnímajících lidí tuhle šanci mělo před 10 lety, otázkou je, zda jí všichni přikládali zásadní význam. Ono někde také mají jiné kalendáře, jinde zas jiné starosti. Ale 10 let zpátky je vlastně minulost. Nám se teď láme desetiletí. Nultá léta vystřídají desátá. Když se ohlédnu zpátky a odpočtu-li dobu jeslí a školky, kdy jsem na rozdíl od toho roztomilého klučiny z Policajta ze školky neřešil ani to, zda kluci mají penis a holky vagínu, vstupuju tak jako tak už do 4. desetiletí svého života. A spolu s ním očekávám i zásadní změny v něm...

Má to ta naše Moňulka těžké. Ona ne že by byla bez chyby, že? Kdo z nás je, ať hodí kamenem... Ale je přece výjimečná. A i slepý musí vidět, že ačkoli budí dvojí emoce - pozitivní i negativní (a vlastně nic mezi tím), tak když už jí někdo uvěří její upřímnost a bezprostřednost a začne ji obdivovat a fandit, tak pak je to až za hrob. V divadlech Broadway a Hybernia je takovým Mariánem Vojtkem v sukni. I když na rozdíl od Mariána nerada přijímá dárečky - ne proto, že by svým fans nechtěla udělat radost, ale nemá je k utrácení... Každopádně tolik oddaných fandů jako Moni, nemá ani zdaleka v našich divadlech žádná jiná zpěvačka/herečka - a že jich tam kvalitních a s velkým jménem máme dost a dost! Na titul nejlepší dámy ve StarDance - přesněji na celkový počet fans Anety Langerové - to nestačilo (ač Monča určitě tancovala o něco líp), ale i tak je bronzová placka senzačním úspěchem... Když už utekla ve Slavíkovi těsně (tam jsme si to zase vynahradili dvěma žabáky aspoň), tak přišla bedna paradoxně za tancování Prostě doklad toho, jaký je Monika univerzál! Tak proč se navzdory všem ALE s novou deskou spojenými takového klenotu, který by do kasičky doručil suverénně nejvíc korunek, dobrovolně zbavovat? Ač žádnou petici v tomto duchu vyrábět ani podepisovat nehodlám, tak přiznávám, že taky nechápu - to je jako ve StarDance nehodnotit podle profivýkonů, ale podle sympatií. Taková Bílá by samozřejmě vyhrála, i kdyby tam poskakovala jako dřevo - a přitom n. r. od Monči ty svoje úsměvy a grimasy jen předstírá (zcela zřejmé z jejích nepřirozených skřeků a výkřiků). Ale národ jí to baští... Nu, asi patřím do jiné planety Leč, dobře tak!

Možná poslední, možná teprve 2/3 seriálu završující text o absurditě amerického snu, resp. o dopadech údajně dokonalé kapitalistické svobody a demokracie, to je další z překladů HaNo (tentokrát z 12. listopadu). Vřele doporučuji! A předem děkuju všem těm pokrokově smýšlejícím kolegům, kteří na nadcházejícím XVII. SFMS v JAR na podstatu amerických neřádů budou upozorňovat. Ač poprvé u toho nebudu (všechny 3 polistopadové festivaly jsem měl tu čest zažít osobně), budu duchem se všemi 30 tisícovkami delegátů!

Zase jsem se jednou po několika dnech dostal k tomu najít v našich HaNočkách (lidově přezdívaných sympatizanty mezi čtenáři HaNičkách) k tomu nejlepšímu, co jsme v nedávných týdnech ze světa vydali. Takže se můžete těšit ještě na 2-4 díly seriálu USA 2010 aneb Noví chudí, ale i na další perly... Dnes jen stručně, zpravodajsky, pro ty, co neradi čtou dlouhé litanie. K téhle povolební zprávě ČTK z 5. listopadu, kterou jsem měl tu čest editovat, kupodivu ani nebylo co dodávat ani ji jakkoli redakčně upravovat... Že by aspoň občasné agenturní blýskání na lepší časy?!

Každý, kdo si stále ještě myslí, že Václav Havel je největším humanistou 20. století a že nám tu se svými kamarády "disidenty" vybojoval svobodu a demokracii, by si měl přečíst alternativní pohled na 21 let staré události, které si dnes připomínáme. Pohled, který já považuji už téměř 20 let za skutečná fakta o sametovém podvodu a souvislostech. Pověstnou Analýzu 17. listopadu 1989 z pera Miroslava Dolejšího najdete mj. na www.volny.cz/ingvesely/ANALYZA.HTM. Napište mi pak, jestli vám tahle analýza z podkladů materiálů, které Jan Ruml nestihl v březnu 1990 na MV ČR před vyšoupnutím Richarda Sachera stopit, nezasadila z logiky věci alespoň malého brouka do hlavy... Pěkný svátek  

Vřele doporučuji každému zvídavému čtenáři následující knihu KH Deschnera Moloch O amerikanizaci světa, neboť by měla otevřít oči každému naivnímu snílkovi, jenž doposud věří na pohádky o nejdemokratičtější zemi světa s prezidentským sídlem v Bílém domě ve Washingtonu, o tom, jak právě USA jsou rájem svobody a ekonomické prosperity, rájem, který bychom měli se vším všudy následovat... Ale i pokud si to náhodou nemyslíte, tak si počtete. Takže... Šup do Epochy!!!