Pompo | Soukromé stesky nad krutou planetou

Zcela nedávno jedna kolegyně na svém blogu si položila otázku Kam spěje společnost? Důvod, proč si tuto otázku položila, nebudu komentovat - zdá se být nesmyslně malicherným, ale ta otázka je na místě. Kam spěje? Inu, do záhuby! A to mílovými kroky! A těch důvodů pro tuto odpověď je bezpočet. Jedním z nich se zabývá od rána ČRo 1 - Radiožurnál. Jde o dětskou agresivitu ve školách (včetně

Díky všem, kteří během posledních dvou víkendů mohli uštědřit arogantnímu náfukovi Topolánkovi, rádobypremiérovi a šéfovi nejzkorumpovanější strany ve státě v jednom, pořádného facana... a taky tak učinili. A nejen jemu, ale i Bendlovi, Julínkovi a spol., tedy pánům, co tak rádi kupčí s lidským zdravím, prostě díky vám všem, kteří jste vypoklonkovali Obecnou Destrukci Státu zatím alespoň

Pokud se chcete přesvědčit o tom, že všechno je složitější, jaké malichernosti občas řešíme a vydáváme je za velké problémy, možná by stálo za to, abyste se jednou za čas vydali za hranice všedních (středoevropských) dnů a hnedle knedle zjistíte, jak jsme malí a jak bychom měli vždy 2x měřit, než 1x říznem. Mně se to poštěstilo na služební cestě v Sýrii, odkud jsem včera přiletěl...

Sýrie

Vážení přátelé, ano! Dnes večer od 21.00 do 21.55 na ČT1 očekávejte úžasný vzpomínkový dokument o maestru Karlu Svobodovi, nejúspěšnějším středoevropském skladateli 2. poloviny 20. století! Těším se na vyprávění lidí z jeho okruhu, třeba na ing. J. Paulů, pravou mistrovu ruku, kterému věřím, že prostor dali, no a hlavně na střípky s mistrem samotným.

Svobodův život byl

Jedna (snad dobrá) kámojda si vytkla za (správný) cíl předělat se na optimistu. A tak nějak pár z nás (aspoň na chvíli) strhla k tomu, abychom to zkusili s ní. Pro mě jako odjakživa konstruktivního pesimistu úkol nadmíru obtížný, ale když se nepokusíte něco změnit, tak si to pak jen vyčítáte... No, vydrželo mi to dva dny?

Nene, jestli se někam dlouhodobě posunu, bude to