Fontána pre Zuzanu aneb "Bratislava, poďme!"

Bola raz jedna ulica... (Poznáte ju - aj vy máte svoju ulicu či dvor, kde práve žijete...). Bolo to len vaše miesto... Pamätáte sa? - prvé bozky na tom mieste, prvé dotyky... Sny o sláve, veľkých cestách po mori... A neskoré príchody domov... A tresty...

Karol Hlávka, spoluautor libreta k divadelnímu muzikálu Fontána pre Zuzanu, který se hraje od října 2008 na bratislavské Nové scéně, se rozepsal, rozvzpomínal samozřejmě podrobněji, ale o tom jak, o tom si můžete přečíst buď na webu FPZ, nebo pokud pojedete do slovenské metropole a podíváte se tam na Fontánu pre Zuznanu live. Na úžasný příběh o vašem dětství a mládí, na (ne)obyčejný příběh z jednoho (ne)obyčejného sídliště, na rebelskou (love)story Olina a Zuzy, Bely a Vikiho a koneckonců i Maji a Picassa.

Fontána 2008 není bez drobných chybiček, ale přesto je to muzikál, při kterém zejména pamětníci (mezi které se bohužel už řadím) neudrží (minimálně v geniálně pojatém finále) slzy na kahánku a rozkutálí se jim po tvářích - právě tak jako mně. Když totiž Ak nie si moja zazní jako duet a následná finálová Voda čo ma drží nad vodou v podání veškerého osazenstva, nemůžete jinak. A když do toho nejen fontána na jevišti Nové scény opravdu začne stříkat (zvláště poté, co na začátku se tahle fontána promění v předmět dokonalého dvojsmyslu: "K čomu je kolík, keď stojí, ale nestrieka"), pak dvojnásob.

Těch dvojsmyslů a dokonalých frků je na představení Fontány povícero. Zcela dokonalé je i vtažení diváků (kteří si na konci nikdy neodpustí pro srdcaře ze SR tradiční standing ovation), do děje příběhu. Tohle vtahování do děje se na dvojáku, který jsem měl tu čest v neděli 30. listopadu vidět, dařilo zejména Olinovi Peterovi Makranskému (ve finále přemlouvá Zuzanu, aby šli jinam, protože: "Tu je už chladno a veľa ľudí" (při pohledu do zaplněného hlediště)) a občas i domovníkovi Domorákovi (omlouvám se, že jsem si neopsal, zda Ivanu Letkovi či Jaroslavu Ďuríčkovi). Právě postava otravného domovníka je v divadle pojata ještě lépe než ve filmové jedničce Fontány. A když se Domorák ve finále polepší a vstoupí do skupinové Vody - "Chcem sa s teba napiť" - slovy: "Šľak ma môže trafiť", prostě se neudržíte a vyloudíte úsměv od ucha k uchu, i kdybyste byli v srdci ledoborec a do té doby ještě náhodou neroztáli...

V divadelní Fontáne se neobjeví jen známé fontánovité skladby ze všech tří dílů filmové ságy, ale také novinky a například Rana a lož (aj Abrahám a syn...:)) od Elánů, stejně jako dohněda vymodelovaná hlava Maji, kterou malý klučík na odpoledním představení komentoval slovy: "čokoláda", načež rozesmál okolní 3 řady na dobrou půlminutu.

.. Naučíte se i slovensky zanadávat (už nefrčí "Ty kokot", "Ty kokšot", ale "Ty kokos") a dozvíte se, že Švédsko, to jsou "švédské holky, švédská oceľ, švédské stoly a kedysi to bola aj ABBA, keď Tvoja mama bola ešte mladá baba" (otecko Olina a Števa Zrubec v podání skvělého Ľubomíra Pauloviča, známého z neméně skvělého aktuálního seriálu Panelák - ten dává každé všední ráno TV Prima i s promohitem Desmodu Lavíny, který se stal ve slovenském Slávikovi 2008 o víkendu hitem roku a jeho zpěvák stříbrným slavíkem za opět vítězným Cmorem, jenž zase ještě vloni zářil na Nové scéně jako d'Artagnan v Davidových Třech mušketýrech).

Ale zpátky od tohoto zápletkového kolečka k Fontáně. Fontána si zaslouží slova chvály i díky prostorově vymakané chorošce, skvělé multifunkční patrové scéně, kde se fakt cítíte jak na dvorku paneláku, ale i díky nadšeným hereckým, tanečním (a většinou i pěveckým) výkonům poměrně neznámé omladiny - dík patří Bele Janě Gavačovej, Maje Karolíne Majerníkovej i Picassovi Miro Mrázovi. A přestože jsem onemocnělou Lucku Molnárovou nakonec neměl, nemusel jsem litovat. I představitelka titulní role Mirka Partlová byla totiž skvělá a finále její Fontány lásky musí probudit i mrtvolu! Mladé aktéry Fontány nabízíme na smímku u filmové fontány, kterak se fotili pro web muzikálu. Obě Zuzany jsou nahoře zprava v pořadí Partlová, Molnárová:)

Začátek druhého dějství také stojí za to - konkurz á la SuperStar a hvězdná porota s Paľo Haberou či fackující manager a hlavně Olino, který vybízí publikum stylem: "Bratislava, poďme... Bavíte sa? ... Aj balkón, ideme, ideme, počujem vás?" tohle všechno prostě je stejně nezapomenutelné, jak novinka večera - "zemiačik" (čili brambůrka). Že nevíte, co to je? Opak francouzáku:)

No prostě super zážitky obohacené i o super stretka se čtyřmi mými slovenskými kámoškami, které využily mé přítomnosti v Blavě a rády za mnou dorazily (z toho dvě dokonce neBratislavandy, čehož si obzvlášť vážím), takže jedno je jasné. Na Fontáně jsem (nejen kvůli absentující Lucce Molnárů) nebyl naposledy! Kdo by chtěl jet na jaře se mnou, nechť se přihlásí v diskusi. Jdu organizovat zájezd:)

Více fotografií i podrobností na www.fpz.sk.