Zemský ráj to napohled

Zemský ráj to napohled? Prý mrazivá komedie Ireny Pavláskové podle scénáře Terezy Boučkové (dcery Pavla Kohouta). Mně ale moc mrazivá nepřišla. Byla to spíš docela dobrá veselohra, dílem vtipná parodie na život disidentů za minulého režimu, hlavně ale rodinné drama, kterým se autorka (scenáristka) chtěla komusi "pomstít"?

Pokud ano, ví to jen ona sama a její blízcí. Ireně Pavláskové ke cti slouží, že natočila film, který není prvoplánově primitivně antikomunistický a v němž zůstala třeba i (asi mnohými nepozorovaná) věta slavného herce, kterého bolševik právě vyhodil z divadla, jíž odpovídá své dceři na otázku, co teď bude dělat...: "Dostávám nějaké dividendy z Vídně...".

Ano, přesně o tom totiž byl ten krutý úděl životu v disentu. Finance ze Západu, nákupy v Tuzexu a hlavně neustálé alkoholové dýchánky (ovšemže intelektuální a filozofující). Zkrátka nemalá část špiček disentu si tu žila jako lordi a i když už ti pánové "demokrati" byli jednou za čas zavřeni, požívali v kriminále sakra nadstandardních výhod - srovnatelných spíš s domácím vězením, ne-li dlouhodobým nuceným přebýváním v hotelovém pokoji. Jistě se to netýkalo všech disidentů. Nezasvěcení (do tajných dohod lídrů disentu s částí tehdejší moci, viz www.analyza.wz.cz) si skutečně prožívali často kruté chvíle. Ale právě oni dnes, na rozdíl od oněch špiček, o kterých je Zemský ráj to napohled, nepatří mezi věčně vyvolené laciné primitivní antikomunisty, ale často dokonce mezi voliče levice! Takový předseda Jazzové sekce Karel Srp by o tom mohl vyprávět...

Pavlásková natočila skutečně veselý dobrý český film, který stojí za to vidět - film o dospívání, o žárlivosti až za hrob, o rodinných i jiných vztazích, film, který potvrzuje to, jak tehdy žil namnoze i obyčejný člověk - viz jedna z recenzí snímku: "Vždyť schopnost ironie a smysl pro humor byly v té době nezbytnou součástí každého balíčku pro přežití, který dával sílu, vůli a chuť žít." Ano, v absurdním režimu se bez smyslu pro humor, ale i bez vzájemné mezilidské a mezigenerační podpory, neobejdeme. To platilo před listopadem '89 a platí to dvojnásob dnes!

PS: Ve stejné recenzi autor správně chápe to, že se režim před těmi, kteří ho chtěli rozbít, samozřejmě bránil - to je přirozené, dělá to i režim současný - jen volí taktičtější a méně okatě hloupé metody...

PPS: Mimochodem, město v SSSR na tři je Ufa:)