17. 11. a revoluce? NE! Jen majetkový převrat

A je to tu zas! Výročí 17. listopadu. Úcta studentům kolem Opletala z 39. a zvolání o blahoslavených chudých duchem, kteří naletěli o 50 let později. I když, naletěli... Ti, co tzv. sametovou revoluci dělali, ti se ve své většině vskutku napakovali. O chystané komedii věděli většinou dopředu (byť původně k prologu majetkového převratu mělo dojít až o tři týdny později u příležitosti mezinárodního Dne lidských práv 10. 12.), každopádně ti vyvolení v systému »jánabráchu, bráchanamě« zaujali potřebná místa v čele pelotonu s patřičným předstihem.

A lid vezdejší? Ten se hodil jen jako potřebná stafáž, aby (staro)novým mocipánům v nových dresech zazpíval hymnu (později rozbitého státu) a všechno pěkně odmával a odkýval... a ještě získal pocit, že tvoří dějiny! A zatím? Bývalá nomenklatura »podniká« a bývalí Západem jištění »disidenti« vládnou. Sice už se ukryli v závětří, když do čela se propracovali převážně synové bývalých funkcionářů a někdejší svazáčtí aktivisté, ale pořád jsou u moci. Konečně i Václav Klaus se už považuje za disidenta (i když tak trochu jiného kalibru).

A lid vezdejší? Ten je krmen zrůdnými nesmysly o komunismu jako nejzrůdnější ideologii (viz naposledy zvrhlý sobotní Šíp, který tudíž přeloženo do češtiny zcela beztrestně možná i fandí fašismu a nacismu..., nebo je minimálně považuje za menší zlo) a aby toho nebylo málo, tak jako symbol listopadu 89 je nám navíc cynicky předkládán v reklamních spotech vlastenec Karel Kryl, kterého přitom polistopadový režim svou mafiánskou zvrhlostí a rozbitím Československa bezskrupulózně poslal do hrobu!

Lid vezdejší už sice nemusí stát dnes a denně lacině proklamované někdejší fronty na banány, ale za to řeší podstatnější problémy. Ano, lide český, vláda věcí tvých se do rukou tvých navrátila - nemáš jistotu střechy nad hlavou, nemáš jistotu odpovídající bezplatné zdravotní péče či bezplatného vzdělání, ba ani důstojného kulturního vyžití. A poslední dobou už ztrácíš jistotu i práce odpovídající tvé kvalifikaci. Směřujeme totiž ke společnosti jedné pětiny, takže sbírat drobty ze stolu mocipánů má být zřejmě maximum toho, co nám v letech příštích bude milostivě povoleno.

Pozor, málem bych zapomněl... Prý smíme cestovat, kam se nám zlíbí (i když ani to není pravda - pominu-li ceny zájezdů, třeba mé oblíbené zotavovny ROH už mi dávno zrušili).

Leč, prý smíme svobodně volit (i když jen Petra nebo Pavla, či spíše Jirku nebo Mirka, zatímco Vojtu už mi zakazují).

Prý smíme demonstrovat. Ano, leda tak maximálně demonstrovat (aniž nás kdokoli vnímá, protože už není Fórum, takže »ulice« už taky není ve fóru).

Máme ale prý přesto demokracii - sic jenom tu partajní, parlamentní. Ta přímá, skutečná vláda lidu (prostřednictvím plebiscitů), je nám odpírána s konstatací, že lid tomu přece nerozumí. Hlavně že o velkém listopadu 89 a pak ještě jednou za pár let (když je před tzv. volbami) byl a je lid veleben. Běda však, jak se na kalendáři objeví den po volbách. To je s pravdou a láskou rázem amen!

Pozor, málem bych zapomněl... Zatím ještě smíme dýchat (i když většinou jen smog), ale už to že vůbec něco (a že nám to zatím neúčtují), to je zázrak - tak co si vlastně stěžujem?!