Maraton

Když jsem před čtyřmi lety po skončení XXVIII. LOH v Aténách sprdnul (ne)organizátory novodobého prvního olympijského svátku nového tisíciletí mj. za to, že ukradli maratonské zlato Brazilce de Limy, jehož sedm kilometrů před cílem napadl cizinec - fanatický pomatený kněz (»kde zůstali bdělí pořadatelé a proč vůbec tohoto šílence, který se podobných kousků na sportovištích dopouštěl už v minulosti, pustili do země, to zůstává otázkou...«), napadl mě jeden čtenář ze zdejší řecké komunity, že nemám pravdu a jak se Řekové zhostili organizace her skvěle...

Jenže Lima ztratil bezmála půl minuty ze svého 40sekundového náskoku na pronásledovatele a z šoku po ataku a povalení na zem se už zcela nevzpamatoval. Místo zlata tak bral jen bronz a je pravda, že následně udělená pamětní medaile fair-play za zásluhy o olympijské hnutí de Limovi ukradené zlato asi sotva vynahradila!
Onen zpackaný maraton byl navíc dopředu pasován na nejprestižnější maraton v novodobé olympijské historii - běžel se na historické trati z Marathonu na Panathinaiko Stadium, kde se konaly první novodobé hry v roce 1896!

Proč se k této aféře vracím? Protože po čtyřech letech znovu potvrzuji svá tehdejší slova z necitlivě napadeného hodnocení her. Číně se kromě nesmyslů kolem Tibetu vytýkají přehnaná bezpečnostní opatření a všudypřítomní policisté. Jenže právě díky nim v neděli jistě nového olympijského vítěze v maratonu na trati žádný z diváků nenapadne a ve výsledku tak o zlatou medaili nikdo neokrade!