"Kdo nemá peněz, je chud

Kdo nemá přítele, je chudší

Kdo nemá SRDCE, je nejchudší"

romča: Vemu to od konce. Ani v naší rodině nebyl v dobách hlubokého socialismu nikdo ve straně. Naopak jsme byli obviňováni z buržoazního původu (+ napůl německá rodina, kdy reálně hrozilo dokonce vyhoštění jeden čas), tetičce mamky zabrali kloboučnictví, kde vykořisťovala leda tak sama sebe, protože nikoho nezaměstnávala, a přesto nikdo z naší rodiny neměl problémy nejen se střední školou, ale máma se v pohodě dostala i na univerzitu, naší starodávnou alma mater. Opravdu záleželo spíš na tom, na jakého kreténa v jejich okolí ti naši pra/rodiče narazili či nenarazili. Nešlo o systémové pronásledování, ale o individuální buzerování uličních samozvaných soudruhů/práskačů, kterým dělalo dobře jiným ničit životy. A ta partaj takovým křivdám papeženců (co ovšem po listopadu 89 okamžitě přeběhli k pravici) skutečně často nebyla schopna zabránit.
A pak druhá věc. Ano, za potřeby se od ZŠ až po VŠ utrácely nemalé peníze, ale pořád nesrovnatelně menší než dnes. Rozhodně sis nemusela kupovat učebnice, které se automaticky předávaly, dokonce jsme fasovali i v základním penzu sešity, gumy, tužky, někdy i pravítka, ba i jiné. Pravda, to bylo v 80. letech. Je možné, že o něco dřív to bylo složitější. Ale rozhodně ty náklady byly oproti současnoti daleko menší - nemluvě už o VŠ úrovni. Jistě, s přechodem na počítačový systém mohou některé původní náklady zase odpadat, ale tak to už je zase jiná kapitola...