Bilancování balancování

Tak je zase další rok v pánu... A mně táhne na 37 - no děs!!! Se čtyřmi křížky na krku už bych moh bejt pomalu dospělej, což? Ale nějak se mi nece:))) A co teda dal a vzal 9. rok prvního desetiletí nového milénia?

Zase víc dal než vzal, což se musí někam zaklepat. Na dřevo (tudíž i na mou palici) atp. Vrátil mi človíčka, který navzdory všem rozporům mezi námi je pro mě dlouhodobě jedním z vůbec nejdůležitějších široko daleko, dal i vzal pár dalších lásek a láseček, podle očekávání ubral z cestovatelského rozletu roku předešlého, 2008., ale hudebně, resp. divadelně, byl zase bohatší, takže se to tak nějak všechno vyrovnávalo!

A čím/kým jsem v tom právě končícím roce byl? Byl jsem (mírně sklerotizujícím) Jupíkem (přesto znaménko +), byl jsem už ne prašivým psem, ale "jen" použitou hračkou (hned dvojitou; ale i tak sem patří spíš znaménko +, protože to za to rozhodně stálo), byl jsem ale i slabochem (znaménko -), přesto jsem ale zůstal věren svým dlouhodobým "vlastnostem" (srdci na dlani a bláznivému workoholismu)...

Jak ten rok doslova příšerně (vztahově) začal, tak nakonec skvěle končí. Ano, nejsem sám, jsem s někým, kdo je z takových 80-90 % stejným bláznem jako moje maličkost, s timhle Mišákem máme tolik společného, až se občas nestačíme divit. Ale neci to zakřiknout, tak nám držte pěsti, bo ty přinášej štěstí. Že kuju moc

Skvěle ale skončí i díky tomu, že budu moct se svou novou "polovičkou" trávit silvouše u mé druhé rodiny, u Isinky, Ptolemaia a jejich bezva rodičů, s kobříkem, Klejkou a (snad) i dalšíma fajn lidičkama. Tam v Knovízi, kde jsme zkoušeli naší FanKleo, tam v Knovízi, kde je mi dycky moc moc dobře, kde se mi obvykle podaří vypnout jako málokdy a málokde! Jen mi tam bude chybět ségra s Katičičkou, ale určo si aspoň zavoláme, viď, Niki?

A mé druhé já - politika? Rok 2009. mi přinesl pěkné podpiskarty, propisky s mým jménem (což jsem fakt nečekal), takže docela povedenou kampaň (navzdory tomu, že se vzhledem k mé blbosti a následnému zranění musela obejít převážně beze mě), jenže pak se to začalo poněkud sr..(píp). Už zase jsem se dokonce začal zamýšlet nad tím, zda přístav, kde jsem před 11 lety zakotvil, je opravdu ten pravý (totiž ten správně levý). Jenže bohužel v parlamentu menší zlo zkrátka a dobře není. A podporovat humanisty (kteří mému naturelu spolu se SDS asi momentálně vyhovují nejvíc) je sice jistě možné a užitečné, ale očekávat od nich vstup do Sněmovní bohužel ještě dlouho nemůžem. A nechat si propadnout hlas je na ten současný kápošský bordel až příliš velký luxus - tak co s tím?!

Jak zakončit? Přáním do roku příštího, posledního roku prvního desetiletí nového milénia. Přáním, aby to se mnou má vyvolená vydržela, přáním, aby se hitem roku 2009 v únorovém hlasování stala Lucčina Láska umí víc, přáním, aby se líbil Baron Prášil a naše SDL vydržela co nejdéle funkční a populární, přáním, aby se naplnily aspoň některé cestovatelské sny, aby Kanada na domácích ZOH získala aspoň 7 zlatých medailí a Brazílie ovládla World Cup v JAR, aby má matinka na stará kolena aspoň na chvíli zas ještě dostala rozum a přestala chtít ovládat jen MŮJ ŽIVOT, no ale hlavně přáním, abychom všichni zůstali ZDRAVÍ!!! A samozřejmě světový MÍR!!!!!!! Nejsem dvakrát skromnej, což?