Muzikálová Všechnoparty

Včera jsem se po delším čase díval na Všechnoparty. Dáno to bylo tím, že pan Karel Šíp si pozval do studia muzikálové star's a nechyběla mezi nimi moje srdeční záležitost, Monika ABSolonová.

No ale jaké zděšení mě potkalo, když jsem po příjemných dvou třetinách s tradičně velmi rozvernou Mončou a distinguovaným Romčou Vojtkem musel zvládnout třetinu poslední, s Václavem Noidem Bártou. To bylo přátelé opravdu dělo, teda... Všichni (nebo skoro všichni) tady jistě víte o tom, že k paní Zaňákové (alias Lucii Bílé) nechovám velké sympatie, ale navzdory tomu všemu jsem si myslel, že po čtyřicítce už by tato dáma mohla být skutečně dámou. Jenže když někdo dokáže žít několik let s něčím, jako je "Noid", tedy čímsi intelektuálně natolik vyprahlým, přeloženo do hospodské terminologie s klientem páté cenové, pak musím říct, že mě paní Lucie opravdu stále ještě úspěšně znovu a znovu překvapuje.

Jak řeklo pár dam, které tento pořad viděly, něco tak prostoduchého a vyprázdnělého jako pana Noida ještě nikdy v životě nezažily (a to ve valné míře šlo o dámy kolem důchodového věku - svou matku nepočítám, ta by ho zhasla po 10 vteřinách), resp. že po hodině trávené s ním ve dvou by musely utéct, aby se vyhly zdravotní příhodě...

Velmi vtipný byl jeden záběr kamery, která při Noidově třetince zabrala elegantního všeuměla Romana Vojtka (mimochodem, také to není žádný otitulovaný intelektuál zepředu i zezadu, ale má prostě a jednoduše mozek), jenž zjevně nepobíral a jeho zděšeně udivený výraz opravdu dával znát, co si o kolegovi z branže myslí. I sám (na leccos zvyklý) Šíp měl co dělat, aby svého třetího hosta nějak "stíhal".

Dámy na poliklinice, kde jsem ráno rehabilitoval s kolenem, jen udiveně pokyvovaly hlavou nad tím, jak něco takového jako Noid mohlo složit muzikál (a to ještě na téma Němcová, neboť nevěřily tomu, že by exmanžel Lucie Bílé vůbec tušil, kdo to ta Němcová vlastně byla...). Nezbývá než doufat v to, že když tento hoch, proti němuž i jiný půllitrový idol - Pepa "Kabát" Vojtek - zdá se být těžkým intelektuálem, usedne za nahrávací panel, tak z něj aspoň v tento moment něco kloudného vypadne.

Nevím, Němcovou jsem neviděl - po zprznění Dvořákovy Rusalky do muzikálové podoby jsem se totiž bál něčeho podobného (jakkoli Božena Němcová patrně svou operní předlohu nemá), ale chci zkrátka být optimistou a věřit lidem, které mám rád, vážím si jich, a kteří (na rozdíl od kritiků) tohle dílo vesměs chválili. Jedno však zůstává jisté. Rozhovor s panem Noidem opravdu dělat nehodlám. Patrně by byl vzhledem k našim odlišným přístupům k životu natolik krátký, že by nezaplnil ani jednu magazínovou stranu (natož dvě). Možná tak Otázku pro. Uvidíme, člověk míní a...

Nebo máte jiný názor? ČT obvykle tyto pořady ex post poskytuje na internetu, tak se jukněte a napište mi. Možná stihnete ještě regulérní reprízu i přímo v bedně...