Bystrá studentka na kandidátce KSČM

Nechtěl jsem tohoto blogu využívat k předvolební kampani, ale jedna mladičká vysokoškolačka, Martina Přikrylová, která uzavírá základní 22ku kandidátů volební strany s číslem 21, mě natolik dostala, že si nemůžu pomoct. Ta holčina to má ve 24 letech srovnané v hlavě tak, že jí můžu jen závidět! Všechny otázky jsou vlastně její - jde o motto a programové body z jejího letáčku, které jen rozvedla pro stránky www.juniorproject.eu, na nichž se rozhovor objeví buď už v pátek, nebo v následujících dnech...

Myslet levicově, racionálně a humanisticky?
Pojmy levicově a humanisticky spolu do jisté míry souvisí, neboť levici je podle mého názoru humánní postoj bližší. Levicová politika je sociálně citlivější a věnuje pozornost základním životním potřebám lidí. Mrzí mě, že řada mých vrstevníků sociální cítění postrádá, přestože mnoho z nich může v budoucnosti patřit do té skupiny obyvatel, která bude sociální úlevy potřebovat. Topolánkova pravicová vláda projevovala značnou aroganci jak vůči potřebám, tak vůči názorům lidí a podobná lhostejnost a sobeckost je vlastní mnoha úředníkům a některým bohatším lidem. To jsou věci, které by se měly v naší společnosti potlačovat.
Pokud hovořím o racionálním myšlení, mám na mysli především potřebu nenechat se unášet emocemi při rozhodování a nenechat se manipulovat médii, která často tlačí lidi do zkratkovitého uvažování. Většina médií nám prezentuje hotové informace a neponechává prostor k přemýšlení. Je potěšující, že i přesto lidé stále ještě uvažují racionálně, jak je vidět například na postoji české veřejnosti k radaru nebo válce na Balkáně. Je také nutné nepřijímat jen první informace, které k určitému problému získáme, naopak je velmi užitečné zajímat se o hlubší pozadí událostí. Zároveň je vhodné seznámit se s názory různých lidí a vyslechnout si pozorně i ty, se kterými nesouhlasíme. To vysvětluje, jakým způsobem bych se rozhodovala v Evropském parlamentu i ve svém budoucím profesním životě.

Větší investice do vzdělání, zdravotní péče, veřejné dopravy, sportu i kultury?
Jsem přesvědčena, že jde o oblasti nezbytné pro lidi a investice si zaslouží. Sport je důležitý pro dobrou tělesnou kondici, kultura zase pro tříbení vkusu. Na veřejné dopravě je závislá řada lidí, kteří nemají vlastní dopravní prostředek, a je především šetrnější k životnímu prostředí než individuální automobilová doprava. Dostupná a kvalitní zdravotní péče a vzdělání jsou předpokladem úspěšné společnosti.
Kvalita vysokoškolského vzdělání dnes není bohužel často ani zdaleka taková, jakou student očekává, a to nemluvím jen o vlastní zkušenosti. Proto je nutné zvýšit investice do vzdělání. Řešením však nejsou poplatky znevýhodňující sociálně slabší studenty, kteří jinak mohou být velmi nadaní.

Osobně jsem se setkala s několika bývalými studenty ze západní Evropy, kteří si půjčili peníze, aby mohli pokrýt školné. V současnosti pracují a musí splácet půjčky, přičemž pracovní místo, které po studiu získali, neodpovídá vynaloženým prostředkům ani jejich vzdělání. I přístup k fondům EU by měl být snazší a měla by existovat větší informovanost o možnosti jejich čerpání. Obecně jsou ale všechny zmíněné oblasti v ČR na poměrně dobré úrovni. Zkušenost s minulou vládou ukázala, jak snadno by se mohly například zdravotní péče nebo vysokoškolské vzdělání stát pro určité skupiny obyvatel nedostupnými.

Přímá demokracie namísto nekontrolovatelné byrokracie?
Co se týče přímé demokracie, měla by se uplatnit nejen v rámci ČR, ale i v rámci celé Evropské unie. Zde vidím zásadní problém především v absenci referend, například ohledně tak zásadních otázek jako je Lisabonská smlouva nebo koncepce rozvoje energetiky a trvale udržitelného rozvoje (míra použití biopaliv, jaderné energie - mimochodem tento případ je ukázkou problematiky, ve které převažují vášně nad racionálním uvažováním). Jsem přesvědčená o tom, že lidé se v podobných otázkách dokážou rozhodnout rozumně, neboť na nich mají dlouhodobý zájem na rozdíl od politiků, kteří jsou voleni pouze na krátké období a nemají možnost zásadně měnit některé věci tolik, jako je svým hlasováním mohou změnit lidé.
Současná ekonomická krize podle mě dává příležitost k prosazení většího rozsahu přímé demokracie. Dnešní technické možnosti výrazně usnadňují uplatňování jejích různých forem poměrně často a levně. V případě velmi přesvědčivého výsledku (70-80 %) by rozhodnutí mělo být závazné. Přímá demokracie by měla být podle závažnosti řešené otázky uplatňována na různých úrovních od městské, přes krajskou a státní, až po úroveň EU. Referendu by zároveň měla předcházet objektivní informační kampaň. Co se týče byrokracie, často se upozorňuje na poklesky politiků, přičemž je podstatně menší pozornost věnována úředníkům, kteří v aparátu EU působí dlouhodobě a jsou téměř nekontrolovatelní. Zde by byla na místě častější rotace těchto úředníků i snazší kontrola jejich činnosti.

Prostor pro šíření svobody, bezpečnosti a práva?
I přes proklamaci ČR jako právního státu, realita v uplatňování práva je zde poměrně tristní, jak ukazují mj. nejrůznější kauzy z posledních let. Lidé často neohlašují na policii drobné kriminální případy a další přestupky, neboť mají malou naději, že se domohou práva. V poslední době také zhrubla morálka ve společnosti a šíří se tolerované násilí, které již nikoho nevzrušuje (viz třeba mítinky sociální demokracie). Stále více někteří lidé dávají přednost násilí a urážkám namísto toho, aby své názory vyjadřovali kultivovaným způsobem. Nutná je i větší ochrana cizinců dlouhodobě i krátkodobě pobývajících na území EU. Právě násilí vůči nim a laxnost při uplatňování jejich práv jsou bohužel často společností tolerované. Svoboda je zpravidla pojímána pouze v úzkém slova smyslu jako politická svoboda, svoboda shromažďování a projevu. Svoboda je ale i možnost žít jiným než obecně »vnucovaným« životním stylem kladoucím důraz na konzum, svoboda rozhodovat se o vlastní bezpečnosti nebo například možnost podílet se na vytváření politiky státu a celé EU, a to ne pouze jednou za čtyři roky u voleb.

Neprohlubování sociálních rozdílů?
Velké sociální rozdíly jsou nespravedlivé a vedou k nepokojům ve společnosti. Příjmy některých lidí jsou absurdně vysoké a naopak velkým skupinám lidí jsou příjmy stlačovány na neúnosně nízkou úroveň. Je řada lidí, kteří svůj velký majetek získali zaslouženě. Mnohé vysoké příjmy jsou však spojeny s obcházením zákonů a příjmy mnoha lidí rozhodně neodpovídají odvedené práci. Velká nerovnost v příjmech potom vede ke společenské nestabilitě.

Odmítání agresivní politiky NATO?
Jsem jednoznačně proti tomu, aby se ČR a celá EU zapojovala do válečných akcí NATO, iniciovaných mnohdy Spojenými státy. Tyto vojenské akce jsou proti principům, na kterých je EU postavená, a někdy odporují i mezinárodnímu právu. Armáda by měla sloužit k obraně státu a ne k válečným expedicím do jiných států. Jsem i proti snaze Severoatlantické aliance rozšiřovat svou působnost do dalších států. Současná politika NATO nepřispívá k udržení míru ve světě, naopak podněcuje válečné konflikty i nevraživost světa vůči Evropě a USA.