Na křídlech fantazie přilétá Baron Prášil

Musím říct, že jsem se trochu Barona Prášila bál. Hlavně tedy toho, nakolik ho přijme konzervativní český divák, který je zvyklý na popové písničkály a rockové opery, kterým jsme si tady u nás zvykli říkat muzikály... To nemá být kritika, já mezi jejich fanoušky taky patřím. Ale proč nenahlédnout trošku pod pokličku toho, jak se to dělá venku, a přitom připravit původní domácí velkoprojekt.

"Pane Baróne, že mě té potvory Aishy zbavíte?!"

Přesně o tohle tvůrcům Barona Prášila šlo a myslím, že se to i vydařilo. Baron je jiný než to, na co jsme zvyklý, ale zároveň jiný, než to, co frčí venku. Baron je prostě dílo, které k nám přilétlo na křídlech fantazie. A tak to má být, přátelé. Vždyť co by byl svět bez iluzí, bez utopií, bez snů, bez fantazie... S takovou malou osobní recenzičkou jsem si počkal záměrně až poté, co budu mít šanci vidět takřka všechny alternace (ne v celých svých reprízách, ale aspoň v určitých pasážích) a dnes mohu říct, že znovuzrození Dana Hůlky nebylo náhodné... Po Jekyllovi a Hydeovi bych na to, že ještě někdy ovládne česká divadla, nedal ani pětník - a ejhle. Už návrat do Draculy byl excelentní (byť tam se mi líbil víc Pepa Vojtek), no ale Baron má v podobě Dana pro mě jasnou jedničku! Nepřehrává, není afektovaný, zpívá srozumitelně a své zaručeně pravdivé příběhy vypráví s nonšalantností baronovi vlastní...

Z dalších umělců mě svým provedením svých trojrolí nadchli zejména Eva Burešová, Hanka Křížková, Roman Vojtek a hodně také Katka Brožová, resp. Zdeněk Izer, jehož kapku vysoko-ko-ko znějící hlas fakt nemá chybu. O to víc se těším na Aleše Hámu, na kterého jsem ještě štěstí neměl. Nebudu naopak psát, kdo u mě zůstal za očekáváním, neboť to není skoro nikdo (a těch pár jedinců, kteří jsou na svých postech omylem - doslova pár - asi brzy každý frenetický návštěvník muzikálů brzy pozná) Ne opravdu lze před producenty smeknout, protože hned v několika rolích je obsazení natolik vyrovnané, že nelze o žádné z alternací říct, že by tam byl někdo, kdo vyloženě nestačí. To platí o Baronovi, o Evelíně, o Gitě i o Patrícii, o Wlcoxovi a zejména o Frankovi. Trojice Roman Vojtek, Tom Savka a Dan Barták je naprosto dokonalá!

Boží eunuši: "Hlasy nám znějí kapku vysoko - ko - ko:)"

A dílo jako takové? Je pravda, že první půlka má trochu pozvolnější a ukecanější rozjezd (v tomhle mi Baron malinko připomněl Švejka, kde druhá půlka byla také daleko svižnější a líbivější), ale protože je 55 minut časově únosná míra, tak to není nijak na závadu. No a 2. půle, to už je jeden skvostný song za druhým, velké finále s pohádkově dobrým koncem, s dětskou královnou fantazie i s hodně vydařenými efekty, které na českém muzikálovém jevišti ve své většině opravdu ještě k vidění nebyly. V každém případě dominuje hudba Zdeňka Bartáka. Sice v ní tu a tam poznáme mistrovy skladatelské seriálové pokusy, ale to platilo i o Karlu Svobodovi a platí o Michalu Davidovi, resp. dalších autorech, včetně těch zahraničních - prostě je to celkem normální a očekávatelné. A když to udělá radost, tak proč ne...?!

Za zmínku stojí i texty namnoze skvělé zaláskované texty Petra Markova hodně povedené kostýmy Romana Šolce. Laik žasne, mistr se ale nediví, protože od Šolce se to dalo očekávat. Každopádně Šolc se hodně překonal. Vyrobit kostýmy do několika naprosto odlišných dobových i geografických prostředí v jednom divadelním kuse, to není žádná švanda. A on to dokázal!!! Shrnuto podtrženo - jestli vás Baron nedostane hned napoprvé, tak napodruhé určitě. Proto neváhejte a do nejmonumentálnějšího muzikálového divadla v zemi se vracejte. Divadlo Hybernia vás uvidí vždy znovu a znovu rádo. Na Baronovi, na podzim a v zimě na Draculovi a za rok a fous na Golemovi. A třeba tam potkáte i tyhle tři dámy, které svým půvabem zpestřily premiérový večer...

Poznáte nás?

FOTO - Martin J. POLÁK