Pokud možno šťastné a veselé!

Tak zní titulek dnešního vydání vánočních HaNo, které až do pondělka vyšly naposledy, neboť nás od zítřka čeká málokdy vídaná 4denní šňůra svátků, během kterých klasické deníky nevycházejí. Titulek, který vystihuje fakt, že v tomto systému bohužel Vánoce nemusejí být automaticky šťastné a veselé...

Tyhle slečny budou na letošní předvánoční čas vzpomínat určitě v dobrém... Je to zásluha hlavně KriKri, ale i jejich umu!

A sice nemusejí být šťastné a veselé nejen pro ty, kteří s nimi mají spojené nějaké nepříjemné vzpomínky, ale i pro ty, kteří neměli dost štěstí, aby bez silných ramen mohli třeba na Vánočních trzích v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti nakupovat dle libosti svým blízkým, neřkuli mají ještě horší starosti a jsou rádi třeba jen za polévku a kapříka v centru pro bezdomovce pod dálnicí na rozhraní Žižkova a Nového Města.

Vraťme se nicméně alespoň v tomto zastavení k těm, kteří/které to štěstí měli a mají, no a politiku výjimečně nechme spát (i když je chca nechca všudypřítomná)... Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří se 12. a 20. prosince podíleli na poměrně zdařilém průběhu bezmála 3,5 hodin fanklubáckého zpívání právě na Vánočních trzích na pražském Výstavišti, kde v nevyhořelém pravém křídle předváděli své pevné nervy a často dechberoucí výkony (leckdy se ani neslučující s amatérským statutem většiny vystupujících).

To, co po oba víkendové dny předvádělo duo Vítek Bečvář, Jitka Heřmánková (ač si paradoxně spolu tentokrát nezazpívali), to by měli slyšet hudební bossové minimálně z českých luhů a hájů... Stejně jako výkony Roliho Minkse, Lenky Marošové či třeba Cristiny Termerové a Helenky Michaniklové. Ale velmi mile překvapili i ostatní. Mě osobně moc moc zejména dvojčata Kuklišů, ale i kvalitativní růst Fijalky a nezdolná pevná vůle Pavlínky Hanáků. Škoda, že zdravotní handicap neumožnil vystoupit jednomu z už profesionálů v našich řadách Honzíkovi Hoenigů, resp. omezil možnosti nejen třeba Lucky Mrňáků, no a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Až po naše tanečnice - Nikču Zábranskou či Katku i Věrku Novotné, resp. moderátora Vláďu Jaroše, který můj obdiv sklízí hlavně za to, jak vtipně se chopil (s holí v ruce) nevtipného extempóre s pouštěním vánočních koled během koncertního vystoupení teď během Zlaté neděle.

Vůbec největší dík si zaslouží zvukaři Petr Janeček a Emil Turek, kteří museli slýchat nejednou až sprosté narážky některých prodejců a návštěvníků Trhů, kterým bohužel krásná hudba nepřirostla k srdci, resp. organizátorka celé session Kristýnka Krištofová, která odhalila kvalitu většiny našich členů a přátel divadleních FK nejsilnějších muzikálových produkcí v zemi.

Závěrem mi dovolte popřát všem čtenářům tohoto blogu pěkný Štědrý den, ale i 1. svátek vánoční (je totiž možné, že během toho 2. sem něco přidám...), no a hlavně prostě nůši plnou zdraví a pohody. Všechny skutečné přátele a tolerantní čtenáře bych pak rád odměnil jakkoli i osobně - a pevně doufám, že se mi to v 99,9 % případů v posledním roce prvního desetiletí nového milénia podaří. Tak tfuj, tfuj, čert vás vem a pozor na kostičky...