Proč nevěřím podnikatelům!

Dlouho jsem na FB vedl diskusi (politickou) se svou kamarádkou a kolegyní z jednoho nejmenovaného fanklubu, kde jsme před lety oba působili. Jak jsme si rozuměli co do hudby, v řadě věcí se naopak zcela lišíme. Ale to je normální, aspoň není nuda. Jenže když chci po "Iv." nějaké argumenty, proč je tak zásadní zastánkyní (ultra)pravicové ODS, ačkoli sama (ani se svou rodinou bráno) nepatří mezi horních 10 000, tak krom frenetického antikomunismu a naopak naivního liberálně-tržního optimismu až za hrob, resp. marginalizování fatálních korupčních afér Obecné Destrukce Státu, se nedozvím nic, co by dávalo aspoň špetku logiky. Iv. věří, že je třeba nízkých daní, absolutní podpory podnikatelského sektoru (bez regulativních mechanismů), protože čím lepší podmínky prý byznysmeni pro podnikání budou mít, tím víc bude práce, tím větší budou platy jejich zaměstnanců, ti víc utratí a všichni se budeme mít jako v ráji. Jak je to ale doopravdy? Posuďte sami (sic na příkladu zvenčí, ale ono je to v téhle věci v "civilizované" euroatlantické civilizaci všude stejné)...

Zůstaň v práci, dokud nepadneš
Je podivný ten svět, ve kterém žijeme, a to čím dál tím víc!

Podle vládní koalice (konzervativci a liberálové - pozn. překladatele) nás svírá obrovská finanční krize, vyžadující obrovské škrty v sociálním státě a ve veřejném sektoru.

DPH se zvyšuje a atakuje přebytečné nároky veřejného sektoru a penze. Ale když si přečtete finanční úvodníky, zdá se tato krize být vysoce selektivní, protože podnikání se jeví být uprostřed značně velké konjunktury.

Naftařská společnost Royal Dutch Shell 28. července vyhlásila za druhé pololetí 34% nárůst zisků; 2,7 miliardy liber sterlinků. Norská ropná společnost uvedla, že její zisk narostl z loňských 77 milionů norských korun o 3,6 milionu. Telekomunikační gigant BT ohlásil za stejné období čistý zisk 284 milionů liber - oproti 214 milionům dosaženým před rokem. Výrobce léčiv Sanofi-Aventis SA uvedl ve druhém čtvrtletí nárůst čistého zisku o 61 % - 1,7 miliardy. Německý výrobce nákladních vozidel MAN ohlásil v období od dubna do června tržby ve výši 151 milionů, a to oproti loňským 27 milionům. A Sony, která vloni utrpěla ztrátu ve výši 374 miliard jenů, ohlásila za poslední čtvrtletí 25,7 miliardy jenů čistého zisku. Takže tahle čísla moc jako krizová nevypadají.

Ale jak u pracujících? Co ukazují čísla u nich? Fajn, podle všeho dobrý obchod i pro ně. Vláda právě oznámila, že se chystá nechat je raději padnout, než aby je nutila odejít v 65 letech do penze.

Koalice jim »dává volnost«, aby pokračovali v práci tak dlouho, jak budou chtít, ačkoli by asi bylo lepší říci »tak dlouho, dokud budou moci«.

Protože na tom, že musíte chodit do práce proto, že státní penze nedostačuje, nebo protože nepořádky bankéřů vedly akcie do takového letu střemhlav, že schéma vašich zaměstnaneckých penzí se vám v ruce obrátilo v prach, na tom ve výsledku nesejde.

..

A nevěřte ministru pro penze Steve Webbovi, když říká, že »strávením více let jako pracovní síla, budete mít i lepší starobní důchod«. To zkrátka není pravda. Většina schémat zaměstnaneckých penzí omezuje jejich nárůst k určitému datu bez ohledu na to, jak dlouho jste přetrvávali v zaměstnání.

A volnost udržet si práci neznačí přesně rovnoměrně se zvyšující zisk - pokud to značí vůbec nějaký zisk. Postavme se proti tomu, je přece zatraceně snazší pracovat i po 65. narozeninách, když jste pohodlný bohatý manager, než když jste zedník nebo manuální dělník v jakémkoli oboru.

Nezdá se, že by tu někdo přemýšlel o mladých. Jsou-li zaměstnanci, přinucení neodpovídajícími penzemi pracovat déle, s vládním svolením, co se stane mladé generaci pracujících, kteří každým rokem vycházejí ze škol a univerzit?

S již 2,5 milionu nezaměstnaných a osmi miliony ekonomicky neaktivních, a s obrovským podílem pracovní síly již donucené k nedostačujícímu zaměstnání na částečný úvazek, nebyly vyhlídky mladých na trhu práce příliš velké ani v nejlepších časech. A s množstvím pracujících, kteří v zaměstnání zůstanou po 65. roku, budou ještě horší.

Pokud již nechcete spoléhat na přirozený odchod do penze a vystřídání, odkud by se nová pracovní místa měla vzít? Odpovědí je, že jen z růstu. Což si můžete myslet, ale pravda je poněkud jiná. U společností jmenovaných výše nejdou zisky do růstu, ale rovnou do kapes akcionářů. Ve skutečnosti jsou BT i Shell, byť uprostřed nárůstu zisků, v procesu zbavování se pracovních míst, v případě Shellu jich bylo 7000. Takže zapomeňte na to, že volný trh vytváří pracovní místa.

Tady jsou skutečné problémy. Pokud lidé chtějí pracovat i po 65, je spravedlivé, aby tak mohli svobodně učinit. Ale pokud je skutečnost taková, že jsou nuceni tak činit kvůli bídě nebo pádu hodnoty penzí, není to svoboda, je to jen jiný druh násilí. A přednést to coby pokrokové opatření je nestydatá lež!

Z britského The Morningstar přeložil Vladimír SEDLÁČEK