"Kdo nemá peněz, je chud

Kdo nemá přítele, je chudší

Kdo nemá SRDCE, je nejchudší"

romča: Pane učiteli, je mi jasné, že se názorově neshodneme - sympatizujete-li se stranou, jejíž předseda proti vůli většiny prosadil uznání zločineckého trucstátu, který vyhlásil samostatnost bez souhlasu OSN a v jehož čele stojí váleční zločinci, obchodníci s drogami a zřejmě i s lidskými orgány těch, které předtím povraždili za tímto účelem, pak samozřejmě těžko budeme hledat společné body - i když třeba na Krylovi se shodneme (však také po Listopadu 89 znechucen celým tím podvodem (a Havlem, Bendou a spol. ovšem také) odešel za hranice). Jeho polistopadové básně a glosy jsou stejně cenné a stejně pravdivé jako ty předlistopadové a minimálně stojí za zamyšlení! A co se týče Dienstbiera, ano, i toho si velmi považuji - ne toho krátce polistopadového, ale toho z posledních 10 let, který se právě objektivně historických práv srbského národa zastává, kudy chodí, toho si vážit musím! Nebylo by někdy od věci, abyste si zkusil prostudovat hlouběji některé konsekvence v přístupu k Balkánu mezi Dienstbierem a právě knížepánem Schwarzenbergem. To Vám ale nenařizuji, stejně jako Vám nic nezakazuji. Při kritice zadání Vaší práce studentům jsme s kolegyní vycházeli z dílčích informací Týnky, které svědčily o opaku toho, co tu nyní vysvětlujete. I tak si ale stále myslíme, že v době nekritické glorifikace Havla je zadání práce o glorifikované osobě značně svazující a právě nepříliš svobodné. Každopádně díky za vysvětlení.
A konečně pár oprav: pisatel tohoto článku nepostrádá ani rozum (většinou), natož pak dobrou vůli (to právě vždy naopak) a už vůbec není redaktorem komunistického tisku, ale českého levicového deníku, jak správně stojí v jeho záhlaví. Stejně tak bych mohl diskutovat o tom, zda ten režim, který tak nenávidíte (a možná do značné míry oprávněně, byť jakákoli nenávist je špatný lék), byl komunistický jen proto, že ho řídila strana, která se tak jmenovala. Troufám si tvrdit, že to komunistický režim nebyl! Protože komunismus ještě nikdy nikde na této planetě nebyl (nepočítáme-li pokusy jako Tábor či kibucy) a zřejmě ani nikdy nebude. Je to bohužel nerealizovatelná utopie - možná v mraveništi funguje, ale mezi lidmi, kteří budou mít na prvním místě hodnotového žebříčku osobní prospěch a zisk za každou cenu a nikdy jinak, tam nemá šanci!